Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Protichůdné názory české společnosti na vzdělávání dívek a žen v 19. století
Malínská, Jana
Na pozadí konfliktních názorů na dívčí školství a úsilí o jeho formální realizaci sleduje tento článek Masarykovy názory na problematiku dívčího školství od jeho příchodu do říšské rady počátkem devadesátých let 19. století. Vycházejíc z myšlenek osvícenství a z demokratických principů prosazoval demokratizaci vzdělání nejen do výuky jednotlivých humanitních oborů, ale do celého systému školství, včetně dívčího. Jeho projevy přednesené v říšské radě, jeho články, dobový tisk, zákony a nařízení i relevantní současná historická literatura jsou hlavním zdrojem informací pro tento článek.
Determinismus v Masarykově filosofii
Srovnal, Jindřich
Masarykův explicitní důraz na etiku a roli morálních hodnot ve společnosti, jeho důraz na volní rozhodování v každodenním životě člověka by mohl být spojován (a také byl spojován) s indeterminismem, podmiňujícím dosahování mravních cílů svobodou lidské vůle. Tak tomu ale není. Masaryk se rozhodně hlásil k filosofickému determinismu, který jediný podle něho dává možnost předvídat důsledky lidských činů. Determinismus je Masarykovi ekvivalentem synergismu, tj. lidské součinnosti při naplňování Božích záměrů.
Charakter německé politické kultury v pojetí TGM
Broklová, Eva
K úplnosti analýzy a syntézy názorů T. G. Masaryka na to, co nazýváme od poloviny 20. století politickou kulturou a čím byl míněn v 19. století spíše charakter národů, nám chybí práce, kterou Masaryk zamýšlel napsat, když vypukla světová válka. Právě však Masarykův vstup do války a zahájení zahraniční akce nás nenechávají na pochybách o tom, že ve filozofii dějin německého národa, jeho politickém úsilí a germanizačním hnutí spatřoval největší nebezpečí pro světový vývoj a českou společnost zvláště. Novou perspektivu pro demokratický vývoj otevřelo vítězství dohodových mocností a pád císařství. Z kusých zmínek československého prezidenta je zřejmé, že vnímal nebezpečí recidivy a nacismu, ale jako prezident je reflektoval ve svých projevech spíše střídmě ve snaze ovlivnit příznivě skutečnost.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.